Od oleje po akryl…

Mé první obrazy jsem začala malovat olejovými barvami na sololitové desky. Desky jsem si připravila tak, že jsem stranu, na kterou jsem chtěla malovat, natřela latexem. Používala jsem univerzální latex, který běžně seženete v prodejnách a drogeriích zaměřených na prodej barev-laků. Druhou stranu jsem potřela lepidlem (klovatinou) a nalepila na ni papír. To, aby se vytvořil protitlak a deska se nekroutila. Už ani nevím, kde jsem tyto informace našla 😊.

Částečně to fungovalo, ale vypadalo to divně na pohled. Nakonec jsem natírala latexem obě strany v několika vrstvách. Desky větších rozměrů se přesto mírně kroutily, ale vhodný rám to většinou udržel, až na jednu výjimku, kdy mi na obraz dali jiný rám, než který jsem si vybrala, protože už nebyl v nabídce. Nikdy už jsem si tam nechtěla nechat rámovat žádný obraz, protože se nemůže stávat, že vám sami vyberou rám, místo toho, že to s vámi zkonzultují.

Má rada: pokud někde nejste spokojeni, necítíte soulad, už tam nechoďte. Není to tam pro vás 😉.

Ze začátku jsem používala barvy a média od dědečka a postupně si dokupovala, co jsem potřebovala. Olejové barvy jsou dle mého názoru „mistrovské barvy“. Obrazy jsou takové hluboké, s nádechem tajemna. Velice se hodí na rozbořené budovy. Působí totiž záhadně. Jejich výhodou je pomalá doba schnutí. Nikam nemusíte spěchat. Nevýhodou, z mého pohledu, je silný zápach a složité čištění pomůcek. Nerada totiž uklízím a nechci čas trávit nad čištěním mastných štětců.

Čištění a údržba štětců

Hledala jsem způsoby, jak si péči a čištění štětců usnadnit. Sehnala jsem si speciální tekutý čistič štětců, který také silně zapáchal, což mi nevyhovovalo. Vyzkoušela jsem tedy gel na čištění štětců, který mě také nijak neuchvátil. Pak jsem narazila, při nakupování štětců na e-shopu, na mýdlo na čištění štětců. To mi vyhovovalo nejvíc, zůstala jsem u něj dodnes. Jen už neobjednávám speciální mýdlo, ale používám jádrové mýdlo na praní skvrn, které koupíte v drogerii.

Co mě přivedlo ke změně…

Olej mi připadal celkem složitý. Nevěděla jsem pořádně jaká média a jak vše správně používat. Uvažovala jsem i nad kurzem pro začátečníky, ale nic mě nezaujalo. Pátrala jsem sama po informacích. Některé obrazy mi dokonce praskaly. Časem jsem zjistila, že zkušení malíři dokonce praskání malby dělají záměrně, protože to působí zajímavě a staře. Ale mým záměrem to nebylo. Sice to vypadalo zajímavě, ale já jsem to nedělala schválně 😊.

Kolem oleje bylo docela dost otázek, tak jsem usoudila, že zkusím malovat něčím jiným. Vyzkoušela jsem tedy akrylové barvy, které mě uchvátily svou rozzářeností a ostrostí. Můj první obraz byl „Západ slunce“. Vše bylo laděno do červenorůžova. Byla to nádhera. Ale ta rychlost schnutí mě překvapila, nečekala jsem, že to bude tak rychlé. Byla jsem zvyklá na olejové barvy, které mají čas na háku 😁, žijí si svým životem. Začátky byly složité, než jsem si zvykla na nový způsob tvorby.

Střídala jsem tedy olej a akryl. Nejsem typ, co u něčeho dlouho vydrží, takže akryl splňoval mé požadavky na čas a pořádek. Naučila jsem se ho používat tak, abych malovala stejně jako olejem. S akrylem je vše rychlejší a čistší. Štětce umývám pouze pod tekoucí vodou s jádrovým mýdlem, barvy ředím vodou. Pro mě ideální stav😁. Zůstala jsem tedy u akrylových barev.

Od desek až k plátnům…

Od sololitových a sololakových desek jsem přešla na plátna. Kupuji si pouze napnutá plátna, která šepsuji akrylátovým šepsem různých značek. Podle toho, jak hrubé nebo hladké plátno chci, tak tolik nanáším vrstev šepsu, dokud nemám požadovanou hrubost. Jednotlivé vrstvy přejedu jemným brusným (smirkovým) papírem, poté nanáším další vrstvu šepsu, až do té poslední vrchní vrstvy, kterou už nesmirkuji. Většinou tak 2-3 vrstvy.

V roce 2023 jsem začala malovat miniaturní obrázky, které dávám do dárkových krabiček. Jsou to takové jemné a milé dárečky. Pořídila jsem si na ně různé krátké štětce na detaily, s co nejmenším průměrem. Celkově jsem se v současnosti zaměřila na obrazy menších rozměrů, převážně 20 x 20 cm, 15 x 15 cm.

Ke každému obrazu a obrázku přistupuji, jako bych malovala svůj první obraz, s láskou z tvoření, nadšením a touhou poznat, co dovedu, čeho jsem schopná. Vkládám do něj svůj vlastní otisk, své naladění.